Čína „objevuje“ subprime hypotéky
Ve vztahu k rezidenčnímu bydlení došlo dokonce k bezprecedentnímu kroku v podobě snížení minimální akontace na koupi domu z 30 % na 0 %, kdy čínské finanční instituce „objevují“ vynález jménem subrime hypotéky.
Pokud jde o úvěrování developerských společnostní, těm zdejší vláda umožnila snazší přístup k penězům, aby tak podpořila další výstavbu. Proč stavět nové bytové jednotky v zemi, kde je každá pátá rezidenční nemovitost neobydlená? V Číně je v oborech navázaných na stavebnictví navázáno příliš mnoho pracovních míst na to, aby si vláda mohla dovolit nečinně přihlížet konsolidaci na trhu (raději tak dále nafukuje realitní bublinu).
A to prosím necelý rok poté, co stejná vláda začala být na poplach a postupně omezovala stavebním společnostem přístup k úvěrům právě z důvodu neuspokojivé situace na nemovitostním trhu a také z důvodu rostoucích rizik spojených s nesplácením úvěrů.
Jenže, od doby utažení úvěrových linek se finanční situace stavebních firem a finančních institucí financujících jejich výstavby, nijak nezlepšila. Právě naopak, příchod subrime hypoték znamená růst počtu nesplácených úvěrů (zdá se, že Čína se už učí kopírovat i finanční krize, kdy se nyní snaží napodobit tu z amerického nemovitostního trhu).
Velkým vykřičníkem-otazníkem je i budoucí vývoj. Ceny nemovitostí klesly v Číně v květnu o 5 %, což je dost na to, aby spotřebitelé znejistěli a začali se realitnímu trhu vyhýbat. Deník Wall Street Journal již dokonce publikoval zprávu, která uvádí, že případný pokles cen o 30 % sníží hodnotu 11,2 % neobydlených nemovitostí pod úroveň nesplacené výše hypotéky. Číňanům se tak vyplatí odnést klíčky do banky a přestat splácet hypotéku, což je jev, se kterým jsme se hojně setkávali v USA v době poklesu cen na tamním realitním trhu.
Vypěstování dalšího návyku v polovině léčebné kůry
Čínská vláda je nyní v nezáviděníhodné situaci. Skrz devalvaci měny musí oslabovat kupní sílu svých obyvatel, aby podpořila exporty navzdory omezování dovozů ze strany svých hlavních obchodních partnerů. Vedle toho musí pro udržení sociálního klidu zajistit růst ekonomiky o min. 8 %. Do roku 2013 se jí to dařilo tím, že ekonomiku své země držela na finančních steroidech. Řešení, které Čínu přivedlo na pokraj bankovní krize, bylo nahrazeno „homeopatikem“ v podobě podpory udržitelného růstu, to však, jak se zdá, nemá očekávané účinky a Čína tak přesedlává zpátky na finanční steroidy a my tak zřejmě vyměníme v příštích měsících novinové titulky informující o hrozbě pádu cen nemovitostí na čínském realitním trhu za titulky popisující zvýšené riziko bankovní krize v Číně. Co je lepší? O tom se snad nepíše ani ve stranické příručce tamních ekonomů.
Zdroje:
http://online.wsj.com/articles/china-industrial-output-rises-8-8-in-may-1402638411